Ve Sněmovně se bude řešit problematický návrh na majetková přiznání novinářů

Ve Sněmovně se bude řešit problematický návrh na majetková přiznání novinářů

Zítra budou poslanci hlasovat ve třetím čtení o novele zákona o střetu zájmů. Ve hře je nejen posílení vymahatelnosti zákona, ale také velmi problematický pozměňovací návrh poslance KSČM Jiřího Valenty. Podle něj by se novináři veřejnoprávních médií měli stát veřejnými funkcionáři a v té souvislosti podávat majetková přiznání. Návrh kritizuje vedení ČT, ČRo i experti na média ze Sítě k ochraně demokracie.

Foto: ČTK

Aktualizace 9. 6. 2021: K hlasování o novele zákona o střetu zájmů nakonec nedošlo. Hlasy poslanců ANO a KSČM totiž nebyl schválen program schůze. Je pozitivní, že se neřešila majetková přiznání novinářů. Bohužel s tím ale spadla pod stůl celá novela zákona o střetu zájmů, která obsahovala i velmi přínosné pozměňovací návrhy.

Jedním z důležitých opatření, které Rekonstrukce státu prosadila, jsou majetková přiznání politiků. Od roku 2017 jsou odevzdávána s údaji ke dni nástupu do funkce a elektronicky. To ale už přes půl roku tak úplně neplatí. Minulý rok Ústavní soud zrušil původní rozsah nahlížení do centrálního registru s tím, že stačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, protože volné nahlížení by porušovalo právo na soukromí veřejných funkcionářů. Parlament však nestihl schválit novelu zákona o střetu zájmů, která by zakotvila výslovný požadavek předchozí žádosti o nahlížení do registru u všech kategorií veřejných funkcionářů, což způsobuje praktické problémy a omezuje kontrolu majetkových přiznání ze strany veřejnosti.

„Je pozitivní, že se potřebná novela zákona o střetu zájmů konečně dostává do třetího čtení, které by mělo proběhnout zítra na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. V této souvislosti oceňujeme Ústavně právním výborem doporučené pozměňovací návrhy poslanců F. Navrkala a J. Michálka, které zakotvují efektivnější dohled nad přestupky veřejných funkcionářů, kteří v rozporu se zákonem vlastní média. Návrh také sjednocuje terminologii zavedením pojmu “skutečný majitel” v souvislosti s nabytím účinnosti nového zákona o evidenci skutečných majitelů,”
říká Markéta Brabcová, lobbistka a právnička Rekonstrukce státu. Ta ale důrazně varuje před problematickým návrhem poslance J. Valenty (KSČM) na zavedení povinnosti dokládat majetková přiznání pro novináře České televize a Českého rozhlasu. Podle všeho existuje reálné riziko, že tento návrh ve třetím čtení projde.

Absurdní a nesmyslný, kritizují návrh experti

Návrh poslance Valenty podpořili členové vládního hnutí ANO na Ústavně právním výboru a ve svém stanovisku ho podpořila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová - původní negativní stanovisko ministerstva spravedlnosti si rozmyslela. Novináři se podle ní podílejí na tvorbě veřejného mínění a měli by ukázat, že nejsou ničím a nikým ovlivňováni. Proti návrhu se postavil Syndikát novinářů ČR i ředitelé obou dotčených médií. Před přijetím pozměňovacího návrhu varují i experti ze Sítě k ochraně demokracie:

Stanovisko mediální skupiny expertů Sítě k ochraně demokracie:

„Novináři jsou sice veřejné osoby, nejde ale o funkcionáře v politickém či úředním slova smyslu, a to ani v případě médií veřejné služby, nerozhodují o veřejných financích. Všude ve světě a podle všech oborových norem má být novinář především nezávislý, a to i na vůli veřejnosti. Jakákoliv snaha omezit autonomii novinářů a novinářek v médiích veřejné služby je bezprecedentním zásahem do fundamentálních principů fungování oboru, nad kterým zůstává rozum stát komukoliv, kdo se v problematice orientuje. Návrh je navíc nefunkční i proto, že není jasné, co se vlastně z majetkového přiznání má zjistit. Fakt, že novinář má nějaký majetek, ještě neukazuje na střet zájmů. Střet zájmů přitom může mít novinář i bez majetkových vztahů k některému subjektu.”

Podepsáni:

Kateřina Hrubešová - ředitelka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

Michal Klíma - předseda Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu

Jan Motal - Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

Návrh na majetková přiznání novinářů pro Síť k ochraně demokracie okomentovala i bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová:

„Novinář není v žádném případě funkcionář, ba být jím nesmí, neboť by taková konstrukce narušovala svobodnou tvorbu jeho názoru, tak svobodu poskytování informací. Funkcionář je pojmově spjat se státní mocí (v širokém smyslu), zatímco novinář nesmí být spojen se státem ani se žádnou jinou mocenskou (v širokém smyslu včetně majetkového) entitou tak, aby si uchoval možnost odstupu k subjektům, o jejichž činnosti má objektivně referovat. Konečně i koncept veřejnoprávních médií vznikl právě proto, aby tato média nebyla státními entitami, aby si uchovala od státu odstup. Je symptomatické, že ani Rady ČT či ČRo resp. jejich členové nejsou zahrnuti mezi funkcionáře v zákoně o střetu zájmů, neboť jde o entity navázané na to které médium jako veřejnoprávní instituci. Pokud by prošel návrh, pak se vydáváme maďarskou cestou postupného zestátnění veřejnoprávních médií, která je předmětem kritiky evropských institucí. Byl by to jednoznačný krok zpět k poměrům předlistopadovým. Uzavírám proto, že návrh odporuje konceptu právního státu, dle kterého mj. média, a to zejména a především veřejnoprávní, jsou institucionální nezávislou a nezastupitelnou pojistkou kontroly veřejné moci ze strany společnosti. Dále je návrh z pohledu dotčených novinářů v rozporu se svobodou projevu a svobodou informační, které jsou garantovány LZPS. Osobně návrh považuji doslova za šikanózní."


Doporučení Rekonstrukce státu k novele zákona o střetu zájmů najdete zde:

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Systémová změna je běh na dlouhou trať. Prosíme zvolte raději nižší častku, ale zasílanou měsíčně. Děkujeme!