Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Zákon o lobbování bez největších lobbistů? Ministerstvo představilo děravý a prokorupční návrh

Zákon o lobbování bez největších lobbistů? Ministerstvo představilo děravý a prokorupční návrh

Ministerstvo spravedlnosti představilo návrh zákona regulujícího lobbing - nespravedlivý, neefektivní a prokorupční. Resort na poslední chvíli vyřadil ze zákona největší a nevlivnější lobbisty působící v Česku, tedy profesní asociace a komory, svazy, samosprávy a církve. Transparentně informovat o své komunikaci s politiky by tak musela pouze hrstka profesionálních lobbistů a někteří zástupci neziskového sektoru.

Foto ilustrační. Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS) představilo návrh zákona o lobbování. Foto ČTK.

Protikorupční experti už léta volají po tom, aby vznikla transparentní pravidla pro lobbing. Ministerstvo spravedlnosti nedávno představilo návrh, který nechá drtivou většinu lobbistů působit ve stínu. Výjimku ze zákona o lobbování si totiž vymohly profesní komory (lékařská, hospodářská, advokátní, architektů a další), svazy zaměstnanců a zaměstnavatelů (odbory či Svaz průmyslu a dopravy), samosprávy a jejich asociace a církve. Široké výjimky zcela maří smysl zákona a jeho protikorupční potenciál.

Zákon o lobbování měl napravit reputaci politiky i lobbingu jako špinavého řemesla. Jeho hlavním cílem je vnést světlo do toho, jak u nás vznikají zákony a další klíčová politická rozhodnutí, kdo se na nich podílí a jaké zájmy zastupuje. To by však musel platit pro všechny lobbisty bez rozdílu.
Jakub Černý lobbista Rekonstrukce státu

Zatajit schůzku s pravou rukou poslance? Žádný problém

Návrh je děravý i na druhé straně - opomíjí klíčové spojky poslanců a senátorů, jejich asistenty. Pokud si lobbista domluví schůzku s poslancem za účelem lobbování konkrétní agendy, musí o ní podle zákona transparentně informovat - zejména o tom, že se uskutečnila a co bylo jejím cílem. Pokud si však stejný lobbista domluví schůzku s asistentem téhož poslance, všechny tyto povinnosti odpadají. Zákon tak vytváří velký prostor pro to, jak může být elegantně obcházen.

Je nesmyslné, aby lobbisté, kteří se stýkají pouze s asistenty poslanců či senátorů, nikoliv se samotnými poslanci a senátory, nemuseli vůbec o své činnosti informovat.
Jakub Černý lobbista Rekonstrukce státu

Dále neexistuje ani důvod, proč by měl ve výčtu lobbovaných osob chybět prezident (což spravedlnost také navrhuje), který může vetovat zákony.

Na co si zákon o lobbování posvítí?

Zákonu by podle návrhu měl podléhat pouze soustavný lobbing zájmových osob (poslanci, senátoři, ministři, vedoucí kabinetů, náměstci ministrů, vládní zmocněnci a další) v zájmových oblastech. Zájmovou oblastí pak je tvorba zákonů a národních předpisů, tvorba národních strategií a koncepcí, uzavírání mezinárodních smluv a klíčová rozhodnutí jako jsou například kroky České národní banky.

Zakázky a dotace? Lobbing u nich bude dál skrytý

Návrh zákona ministerstva spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS) je bohužel daleko horší, než podoba návrhu, která vznikla v minulém volebním období pod záštitou tehdejšího předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO 2011).

Dalším velkým problémem návrhu je to, že nijak neřeší lobbing u rozhodování o vypsání veřejných zakázek, dotačních programů, udělování milostí a obsazování postů ve veřejném sektoru. Z protikorupční perspektivy jde o nelogické vynechání oblastí, kde lobbing reálně čile probíhá.

Nekonečná administrativa a zahlcení informacemi

Další vadou aktuálního návrhu zákona o lobbování je to, že požaduje po lobbistech velmi přesnou evidenci. Lobbisté mají uvádět nejen, že lobbují v určité věci konkrétní politiky, ale také přesný výčet a data schůzek, mailů, SMS a další komunikace. 

Jde o administrativně natolik náročnou věc, že může některé lobbisty odradit od transparentního vykazování své činnosti. Především ale v poměru k náročnosti nepřináší velký užitek. Smysl by mohlo mít, kdyby byla stanovena povinnost lobbistů evidovat pouze data osobních setkání.

Zákonu o lobbování hrozí, že bude promarněnou příležitostí a zbytečnou regulací, přitom původní návrh vypadal tak dobře, že jsme mohli mít jeden z nejlepších zákonů v Evropě . Ministerstvo do něj ale přidalo zbytečnou administrativní zátěž a současně udělilo výjimky všem významným lobbistům.
Jakub Černý lobbista Rekonstrukce státu

Zákon teprve poputuje na vládu a pak do parlamentu, a je tedy na vládě a pak naposlankyních a poslancích, senátorkách a senátorech, jak návrh dále upraví. Rekonstrukce státu otevřeně lobbuje za takový zákon, který by zahrnul všechny lobbisty (včetně neziskových organizací a spolků) a informoval veřejnost o tom, kdo a jak se podílí na tvorbě zásadních rozhodnutí o naší společnosti.

Co zákon o lobbování v praxi přinese?

Zákon o lobbování počítá se zavedením registru lobbistů i lobbovaných. Lobbing však budou vykazovat pouze lobbisté, ne poslanci, senátoři, ministři, vysocí státní úředníci a další lidé, kteří rozhodují o věcech veřejných. Těch se zákon ve skutečnosti téměř nedotkne. Na počátku lobbista v registru uvede, za jakou věc lobbuje, a poté by měl jednou za půl roku uvést přehled veškeré komunikace, která v této věci proběhla.

Druhým nástrojem zákona má být tzv. „lobbistická stopa“ – ta by ukazovala, kteří lobbisté měli podíl na změnách návrhu zákona, případně změnách v návrhu národní strategie.

Zákon o lobbingu v kostce

Chceš vědět o chystaném zákonu o lobbování víc? Podívej se na náš přehled.