Vláda v poločase rozpadu. Protikorupční tah na branku nevidíme

Moderní stát a boj s korupcí

Zřejmě největšího zájmu médií a veřejnosti se v loňském roce dostalo zákonu o ochraně oznamovatelů (whistleblowerů). Kýžený výsledek se však nedostavil a naději vystřídaly rozpaky. Velmi důležitý zákon byl přijat s velkým zpožděním a pod hrozbou pokuty ze strany Evropské unie. Nebýt toho, byl by vůbec přijat?

Zákon sice prošel, ovšem v minimalistickém znění, kdy není zajištěna ochrana například anonymním oznamovatelům. „Zákon přinesl řadu pozitivních prvků, i když většina ve sněmovně rezignovala na mnohem ambicióznější a účinnější podobu,“ okomentoval výsledek Lukáš Kraus, vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu.

Pozitivně hodnotíme naopak lepší dohled nad politickými stranami. Konkrétně reformu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran předloženou resortem ministra V. Rakušana a související změnu pravidel pro předcházení střetu zájmů iniciovanou poslancem J. Michálkem.

Přínosná byla i novelizace informačního zákona. Příslibem je pak návrh zákona o volebních kampaních s ambicí ztransparentnit jejich financování. Nadějný je i návrh novely služebního zákona posilující neutralitu a efektivitu státní služby, otázkou je, co z něj zůstane. „Je třeba ocenit ministerstvo vnitra, které do příprav uvedených návrhů zapojilo protikorupční organizace,“ dodal Lukáš Kraus.

Do důležité fáze legislativního procesu se konečně dostaly další návrhy zákonů. Je možné, že se letos dočkáme a budou přijaty. Jde zejména o dva politické evergreeny – novela zákona o státním zastupitelství je jedním z devíti zákonů, na které Rekonstrukce státu poukazuje již od roku 2013. Aktuálně leží návrh v Poslanecké sněmovně. Druhým takovým předpisem je zákon o lobbování. „Návrh zákona o lobbování doznal řady změn, které vycházely i z našich doporučení. Je však otázkou, jak vláda naloží se systémovými výjimkami, které v něm zůstávají,“ upozorňuje Lukáš Kraus.

Mezi protikorupční pojistky lze zařadit také posilování odolnosti Česka, konkrétně boj proti praní špinavých peněz. Vláda začala připravovat zákon o omezení průtokových účtů. Návrh má však být hotový až na konci roku 2024. Proto existuje značné riziko, že jej vláda do voleb nestihne prosadit parlamentem. Na druhé straně je pozitivní, že se loni na českém sankčním seznamu začala objevovat důležitá jména. Škoda, že sankční oddělení ministerstva zahraničí vedeného ministrem Lipavským nedokázalo získat více analytických kapacit na složitou agendu.

Veřejné zakázky s rozumem a transparentně

Druhý rok Fialovy vlády by se dal v této kategorii shrnout slovy „pomalu se rozjíždíme“. Podařilo se posunout reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Po dvou letech debat a čekání předložil ministr pro místní rozvoj Bartoš koaličním partnerům konečně návrh reformy,“ připomíná Věnek Bonuš, analytický expert Rekonstrukce státu. Návrh čeká ještě debata na vládě a pak zejména boj v Poslanecké sněmovně. Jak potřebná reforma dopadne, tedy není vůbec jisté.

Ministr Bartoš dále předložil důležitou Národní strategii veřejného zadávání (zakázek) a pracuje se na další novele zákona o zadávání veřejných zakázek. To by mělo zvýšit transparentnost menších zakázek, které představují necelou polovinu objemu všech zakázek. Klíčová novela je však ve velmi raném stádiu, stále zatím nedošlo k předložení legislativního textu.

Kultura v pohybu

Mezi priority Rekonstrukce státu patří také svobodný mediální prostor. Přestože ani v této oblasti vláda nezaslouží pochvalu, část úkolů dokázala splnit. Podařilo se například zajistit, aby do volby radních ČT a ČRo byl kromě poslanců zapojen i Senát. Zároveň byla pokusně předložena novela řešící koncesionářské poplatky. „Návrh zůstal na půl cesty. Nabízí sice jednorázové zvýšení poplatků, které má zmírnit dopad inflace za mnoho let, ale koncepční nastavení chybí,“ říká mediální odborník Rekonstrukce státu Martin Luhan.

Zároveň podle něj chybí kontrola hospodaření veřejnoprávních médií Nejvyšším kontrolním úřadem. A to přesto, že již na začátku volebního období existovaly základní obrysy, jak by takové novely mohly vypadat. „Ke cti ministru Baxovi je nutno připsat, že alespoň předložil návrh řešení financování České televize a Českého rozhlasu. Minimálně tím otevřel potřebnou diskusi,“ dodává Martin Luhan.

Podobně jako i v jiných oblastech, vláda při přípravě nové legislativy opomíjí fakt, že je třeba alokovat dostatečné personální kapacity. To se týká například Českého telekomunikačního úřadu. „Ten dostal na starost novou agendu co by tzv. Národní koordinátor digitálních služeb, ale již se nepočítá s tím, že by měla být posílena nezávislost úřadu anebo že by měl být přiznán vyšší rozpočet na novou gesci s přesahem do základních lidských práv,“ vysvětluje Martin Luhan.

V sobotu 13. ledna to budou dva roky od chvíle, kdy Poslanecká sněmovna vyslovila Fialově vládě důvěru. Příští parlamentní volby se očekávají v říjnu příštího roku, ale už dlouho předtím politické strany přizpůsobí své kroky blížícímu se volebnímu soupeření. Znamená to jediné – času je málo. Kdybychom to chtěli připodobnit premiérově oblíbeného sportu, jsme již ve druhém poločase, ale tah na bránu jsme neviděli. Nechtělo by to přísnější zásah trenéra vládního týmu, tedy premiéra?