Stáhněte si aplikaci Reflektor a posviťte si s námi na politiky.

Google PlayApp Store
Boj proti korupci v roce 2020? Vláda hýří nápady, ale nestíhá předložit klíčové zákony a zapomíná na transparentnost dotací

Boj proti korupci v roce 2020? Vláda hýří nápady, ale nestíhá předložit klíčové zákony a zapomíná na transparentnost dotací

Rok 2020 je klíčovým rokem pro přijetí nových protikorupčních opatření. Vláda má právě letos příležitost předložit legislativní návrhy, aby stihly projít legislativním procesem do konce volebního období. Rekonstrukce státu proto přichází se souhrnem toho, s čím vláda ve svých plánech počítá a jaká důležitá protikorupční opatření v nich naopak chybí. Vycházíme přitom z Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 a také Akčního plánu boje s korupcí na rok 2020.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a premiér Andrej Babiš na tiskovém briefinku vlády. Za protikorupční agendu odpovídá od ledna 2019 právě resort spravedlnosti. Foto: ČTK

Mezi významná protikorupční opatření, s nimiž vláda letos počítá, patří zákon o evidenci skutečných majitelů firem, změna zákona o ochraně hospodářské soutěže, návrh zákona o ochraně oznamovatelů korupce, novela zákona o státním zastupitelství, a také další změny zákona o svobodném přístupu k informacím.

Rekonstrukce státu oceňuje větší aktivitu vlády v této oblasti. Je však nutné dodat, že u prvních tří návrhů je třeba počkat na jejich výslednou legislativní podobu. Další dva návrhy jsme již kritizovali, protože v současném znění nenaplňují stanovené cíle. V plánech však zcela chybí opatření na posílení transparentnosti v rozhodování o dotacích (dotační rozhodnutí v registru smluv; řádně splněné povinnosti evidence údajů o skutečných majitelích jako podmínka pro udělení dotace).

Vládní plány pod lupou

Podle Plánu legislativních prací vlády má být do konce května předložena novela zákona o ochraně hospodářské soutěže (zákon č. 143/2001 Sb.). Novela má naplnit příslušnou evropskou Směrnici, ale také odstranit nedostatky současné právní úpravy na národní úrovni. Rekonstrukce státu tento záměr oceňuje, protože dlouhodobě upozorňujeme na systémové problémy současného fungování ÚOHS. Připravili jsme také legislativní teze, které mohou být podkladem pro reformu Úřadu zmítaného kauzami a kontroverzemi.

Vláda počítá v září i s dlouho slibovaným návrhem zákona o ochraně oznamovatelů korupce, jehož přípravy se vloni značně zdržely (více zde). Již podruhé v krátké době se bude novelizovat také zákon o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.). Aktuální novela má zvýšit rozsah dat, jež budou veřejným sektorem (např. státem, samosprávami) zpřístupňována k dalšímu zpracovávání a využívání. Ve sněmovně přitom již leží vládní návrh, který zásadním způsobem omezuje právo občanů na informace a postrádá slibované přesnější vymezení povinných subjektů.

V červnu má jít na vládu také novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je pomoci odstranit některé současné výkladové a aplikační problémy zákona. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by měl tento návrh ambici zprůhlednit oblast veřejných zakázek malého rozsahu, která představuje až 40 % celkového objemu všech veřejných zakázek.

Resty z minulého roku aneb soudci, státní zástupci a vlastnická politika státu

Ve sněmovně již z loňska leží vládní novela zákona o soudech a soudcích, ambiciózní návrh zákona o lobbování (o pozitivech a rizicích návrhu více tady) a dlouhodobě diskutovaný návrh na rozšíření působnosti NKÚ na státní firmy a samosprávy. Předpokládáme proto, že poslanci letos tyto návrhy posunou dál. Lze uvítat předložení Strategie vlastnické politiky státu (od 10.12. v meziresortním připomínkovém řízení), jejímž cílem by mělo být zajištění efektivního fungování státu jako vlastníka ve státních firmách, včetně transparentního výkonu vlastnických práv státu v těchto firmách.

Posun v přípravách dalších protikorupčních opatření načrtává i Akční plán boje s korupcí na rok 2020. Zmiňuje sporný návrh novely zákona o státním zastupitelství, který předložilo ministerstvo spravedlnosti. Je otázkou, zda budou v návrhu reflektovány vážné výhrady, které k ní má Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí. V oblasti justice se počítá i se zveřejňováním pravomocných rozhodnutí nižších soudů, které je v současnosti po technické stránce vyvíjeno a testováno Ministerstvem spravedlnosti. Doufejme, že tento pilotní projekt uspěje, a ministerstvo bude brzy pokračovat také zveřejňováním anonymizovaných rozhodnutí krajských soudů.

Skluz v přípravě zákona k posílení transparentnosti firem a opatření proti praní špinavých peněz

Teprve na začátku roku 2020 se mají pracovní komise legislativní rady vlády zabývat dalšími klíčovými návrhy z Akčního plánu - návrhem zákona o evidenci skutečných majitelů a návrhem novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “změnový zákon”) - jde o normy, které mají implementovat V. Směrnici proti praní špinavých peněz. Členské státy EU přitom měly povinnost transponovat tuto směrnici do vnitrostátních právních řádů nejpozději do 10. ledna 2020. Česko je tedy v tomto ohledu již ve značném zpoždění.

Jde přitom o zásadní věc, která by mohla posílit důvěru občanů v transparentní a odpovědné vládnutí. Dobrým příkladem může být Slovensko a jeho Registr partnerů veřejného sektoru. V českém návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů přitom prozatím chybí přísnější požadavek na prokazování vlastnické struktury právnických osob, tak jak je tomu právě na Slovensku. Varovným signálem je přitom již nyní to, že se v návrhu zákona na poslední chvíli poi vypořádání připomínek ministerstev objevila výjimka pro obchodní korporace vložené do svěřenských fondů, jak upozornila Transparency International. Ze samotné směrnice přitom nevyplývá žádný důvod, proč by právě tento okruh firem měl být vyjmut z působnosti zákona (o tomto i dalších problémech zákona jsme informovali zde).

Dalším krokem je, aby podmínkou získání veřejné zakázky pro firmy bylo do budoucna právě řádné splnění evidence údajů o skutečných majitelích. Tuto úpravu již návrh změnového zákona obsahuje, což je chvályhodné. Je však také žádoucí, aby byl návrh rozšířen i na oblast dotací.

Velké plány, příliš rozvážné tempo

Sečteno a podtrženo – vláda toho v protikorupční oblasti plánuje opravdu hodně, ovšem přípravy některých klíčových změn již nyní nabírají zpoždění (novela zákona o státním zastupitelství, nový zákon o evidenci skutečných majitelů firem), případně se jejich projednávání ve Sněmovně vleče (rozšíření působnosti NKÚ, k němuž je třeba i změna Ústavy). Protikorupční plány vlády pak vůbec nepočítají s větší transparentností v oblasti přidělování dotací (podmínkou pro udělení dotace by měla být řádně vyplněná evidence o skutečných vlastnících firmy, dotační rozhodnutí by měla být zveřejňována v registru smluv.)

Z našich zkušeností vyplývá, že nejdůležitější je sledovat naplňování všech těchto plánů v praxi. Na papíře se totiž již objevilo mnoho koncepcí, které zůstaly pouze v rovině záměru. Klíčová je však konkrétní podoba návrhů a jejich realizace. Věřme, že vládní koalice najde v Parlamentu vůli opatření v kvalitní podobě během zbývajících necelých dvou let dotáhnout.

Lukáš Kraus, právník Rekonstrukce státu

Naplňování protikorupčních plánů vlády v praxi budeme samozřejmě pečlivě sledovat. Přehled námi prosazovaných priorit na roky 2020 a 2021 naleznete zde.

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Systémová změna je běh na dlouhou trať. Prosíme zvolte raději nižší častku, ale zasílanou měsíčně. Děkujeme!